pátek 9. června 2017

Recenze: Jacob Martin Strid - Neuvěřitelný příběh o obrovské hrušce


Ač se jedná o knihu pro děti, na své si přijdou i mnozí dospělí. Tato kniha se totiž na první pohled tváří jako klasický pohádkový příběh, ve skutečnosti je to tak trochu kniha - tak trochu komiks, plný satiry, humoru a trefných poznámek. Děti jistě ocení fantazii autora a povedené ilustrace. Dospělí pak uvidí to, co se dá číst mezi řádky. Parodii na dnešní městečko, kde vládne tak trochu chaos ve vedení a kde si politická složka dělá co se jí zlíbí.

Nakladatelství: Ella a Max
Počet stran: 107
Rok: 2017

Recenze:
I tuto knihu jsem původně z Presco group, a.s., tedy z nakladatelství Ella a Max objednávala pro Nelu. Měla jsem za to, že to bude klasická knížka pro děti s novým, originálním příběhem. Ten originální příběh by tam byl, ale zda-li je kniha úplně pro děti, o tom bychom mohli diskutovat.  Stejně jako kniha z tohoto nakladatelství, kterou jsem mohla číst nedávno, o holčičce Otolíně, i Neuvěřitelný příběh o obrovské hrušce spojuje text a krásné bohaté ilustrace. Nejde jedno oddělovat od druhého, protože stejně jako komiks, tvoří celek společně. Textu není mnoho, ale co chybí v textu (rozuměj hl. popisné pasáže), to doplní obrázky a krátké popisky k obrázkům. Např. jak vypadá loď z hrušky, jak vypadá mořská příšera ve svých útrobách, atd.

Hlavními hrdiny této knihy jsou kocourek Macík a slon Sebastian. Když jednoho dne společně odpočívají na břehu, chytí Macík místo ryby lahev se vzkazem. Zdá se, že vzkaz napsal starosta Sluníčkova, městečka, ve kterém žijí a který se před nedávnem ztratil. Kromě dopisu, kde píše, že je na Tajemném ostrově, posílá také semínko. Macík se Sebastianem ho zasadí a vyroste - obrovská hruška, která jim pobourá přes noc jejich domeček. Druhý den začne pršet. Oba hrdinové tedy rozhodnou, že do hrušky neprší a tak do ní přestěhují obsah svého domku, aby vše nezmoklo. Městečku zatím velí místostarosta Hvizd, který požaduje hrušku odstranit. Díky dalším divokým zápletkám se hruška dostane na širé moře a spolu s Macíkem a Sebastianem je v ní také profesor Glukóza. Rozhodnou se, že když už plují, najdou Tajemný ostrov a osvobodí starostu.


Knížka pak pokračuje a čtenáře čeká plno napínavého dobrodružství. Musím se přiznat, že jsem příběhu zcela propadla. Přečetla jsem sice celou knížku za půl hodiny, ale další hodinu jsem si jí listovala, prohlížela a znovu pročítala. Příběh sám o sobě mi připomněl mé dětství a komiksovou knihu Čtyřlístku, kterou jsem četla ráda a častokrát. Tento typ knihy je vlastně tak trochu komiks a i když jsem komiksy dlouho dlouho nečetla, tomuto stylu přicházím na chuť.


U této knihy mě bavil nejen příběh a styl vyprávění, který byl jednoduchý a trefný, ale i skrytá satira a humor, který sice dítě nepochopí, ale dospělý ano a o to víc si knížku užije. Musím se přiznat, že jsem moc ráda, že jsem knížku objednala a do Nelčiny knihovničky hned tak nepoputuje... Naopak. Zůstane v té mé a já se do budoucna budu snažit sehnat více takových zajímavých kousků, které se tváří jako dětské čtení a při tom pobaví i dospělého čtenáře. Nebo že bych zůstala v dětství zakořeněná více, než si myslím? :) 

Knížku můžete zakoupit ZDE.





3 komentáře:

  1. Presco má krásné knížky, Otolína se mi taky líbila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Má. Úplně jiné, než ostatní nakladatelé. Fakt jsem se do nich zamilovala. Baví hlavně mě, nejen Nelu. :D

      Vymazat
    2. Ani se ti nedivím, Sabi, že tě baví. Úplně vážně totiž přemýšlím nad tou Prahou :)

      Vymazat