pondělí 4. září 2017

Shrnutí - srpen 2017


Moji milí knihomolové...

už jsem tu zase s měsíčním shrnutím. Tentokrát to zase bude více o knihách, jelikož jsem na nějakou jinou kulturu neměla vůbec čas, ani pomyšlení...

Většinu svého času trávím s a mezi dětmi a knihami. V srpnu jsem navíc byla s dětmi týden u našich, kde jediná kultura - ani se to tak vlastně moc nedá popsat - byla lovení starých tisků u babičky na půdě. Užila bych si to mnohem více, kdybych se tak nebála pavouků, kteří tam mohli vyběhnout z kdejakého rohu, nebo z kufrů, peřiňáku, truhly a šuplíků komody... Tam všude jsem hledala a lovila knížky, které nechci nechat napospas osudu a chci jim dát nový domov - u mě, nebo u pár knižních přátel, u kterých vím, že jim tam bude určitě dobře.

Jinak se však nic extra nekonalo, nikam jsme nejeli, žádný výlet, ani výstava a podobně,. Týden u našich, týden byla Nela nemocná, takže jsme byli zavření doma a ty týdny mezitím? Ani nevím, kam se poděly a co se v nich dělo. Přečetla jsem toho ale dost a jsem za to hodně spokojená.

Přečteno mám devět, pro někoho deset knížek. (Budu-li počítat, že Povídky z jedné a z druhé kapsy jsou psány jako dvě knihy, i když já je mám v jednom vydání. Četla jsem je však nakonec ve čtečce a to jako dvě samostatné knihy).
Celkově musím přiznat, že elektronická čtečka knih se stala v poslední době mou nejlepší kamarádkou. Jelikož čtu hlavně při uspávání dětí a to je tma, nebo alespoň přítmí, je čtečka výborná. Můžu si nastavit podsvícení, jak potřebuju a čtu. Malý život, který jsem původně měla v hmotné podobě, jsem nakonec četla jako e-knihu. Stejně tak zmíněného Čapka a také román Na větrné hůrce, který však počítám jako přečtený až do září... Jelikož Jiřík v poslední době usíná pouze při nošení v šátku, nebo nosítku a vůbec se rád nosí, co můžu dělat? Se sedmikilovým dítětem na břiše toho moc neuděláte, na záda si ho zatím vázat nemůžu, na to je ještě maličký... takže nosím a čtu. Jo a čtu mu to nahlas. Jednak rád slyší můj hlas, jednak ho to uklidňuje a mě baví, že konečně můžu někomu číst a líbí se mu to. U Nely se to zatím stále nedaří. Doufám, že alespoň z Jiříka vychovám malého knihomolíka...

Tím, že čtu hodně knížky ze čtečky, trpí tím moje hmotná knihovna. Mám skoro třicet kousků, které rozhodně chci přečíst v nejbližší době, jenže... Jak už jsem psala výše, je to komplikované je číst a i když Jiříka nosím i přes den a knihu v ruce mít mohu, čtečka je prostě lehčí, pohodlnější a při chůzi se z ní čte lépe. A tak chvíle, kdy obě děti spí a já mohu sáhnout po hmotné knížce, věnuji čtení hlavně recenzním výtiskům. Také po večerech. kdy je nejvíce klidu, dodělávám fotozakázky, takže opět není čas na čtení klasických knih. A to budu mít narozeniny a svátek a nahromadí se mi tu alespoň deset dalších kousků. Ach jo....

Co všechno jsem v srpnu přečetla a jak se mi to líbilo, na to se můžete podívat ve videu:




Co se týká přírůstků, tak jsem se tentokrát celkem krotila a to i když mám s některými nakladateli nové domluvy na spolupráce. Některá nakladatelství mi budou posílat novinky a já je budu prezentovat ve videu a samozřejmě také číst a recenzovat a dávat do soutěží, ale to už víte. Problém je v tom, že i když jsem si řekla, že všechny knihy nebudu číst "hned", některé představím, dám do soutěže, nebo si je nechám na později, nějak to neklaplo. Zatím jsem knížky, které jsem si chtěla přečíst, přečetla prostě hned, jak dorazily...

Ale kuš... zase píšu o čem jsem nechtěla. Přírůstků tedy v srpnu bylo šest. Život v Paříži, Katakomby, Dárek za všechny prachy, Údolí ticha, Malý život a Půlnoční vrah. Až na půlnočního vraha jsem je tedy již všechny přečetla a těším se samozřejmě na ty zářijové, kterých tedy bude pořádná nálož. Už teď jich mám objednáno několik. Bude hodně recenzáčků a pak ty narozky... no chápete mě, ne? :)

Některé knižní přírůstky můžete vidět zde: :)



Také musím napsat, že jsem se po delší době opět vrátila k poslouchání audioknih. Na konci srpna jsem si objednala Kafe a cigárko od Marušky Doležalové a čtu (poslouchám) ho v době, kdy si hraju s Jírou, ať už doma, nebo venku. Mám pocit, že nešidím dítě a dostatečně se mu věnuji a zároveň čtu. Což je prostě bomba a moc mě to baví. A tedy hlavně mě baví Maruška, protože ty články jsou prostě skvělé a ona to navíc výborně namluvila. :)

A to by bylo k srpnu snad vše. Doufám, že jsem na nic nezapomněla, protože jsem se nakonec docela rozepsala. Tak snad vás to bude bavit číst. :) A kdo jste ještě neviděli videa, tak určitě mrkněte. :)

A láskou, vaše Sabi! :)

1 komentář: