sobota 19. prosince 2015

Recenze: Amanda Stevensová - Prorok




Nakladatelství: Knižní klub
Rok: 2014
Počet stran: 352

Anotace:
Hřbitovní královna Amelia Grayová porušila všechna pravidla, která ji měla chránit před duchy, jež vidí. Otevřela dveře do neznáma a Zlo, které za nimi číhá, ji chce zpátky k sobě... A nyní po ní ještě duch zavražděného policisty žádá, aby mu pomohla najít jeho vraha. Stopy ji zavedou do rodného Charlestonu, napohled líbezného města na americkém Jihu, v němž ale doposud kvete čarodějnictví, kořenářství a černá magie. Jak je možné, že si toho Amelia dříve nevšimla? Aby toho nebylo málo, znovu se setkává s Johnem Devlinem, mužem, kterého měla milovat jen zdálky, a ocitá se tak před volbou, jež jí s definitivní platností změní život jednou provždy – bude se řídit otcovými pravidly, aby udržela sebe i Johna v bezpečí, anebo touhou svého srdce?

Recenze:
Poslední díl ze série byl nejvíce akční. Dělo se tam mnoho nadpřirozených jevů a kdo nečetl první dva díly, rozhodně by se u Proroka nechytal. Kniha v podstatě uzavírá celý příběh a narozdíl od Království, které by mohlo stát mimo sérii jako samostatná kniha, Prorok zcela navazuje na první díl. Amelia se znovu ocitá na hřbitově Dubový háj, který byl již očištěn od mrtvol zavražděných žen z prvního dílu a podrobně prohledán. Nyní může pokračovat v práci. Místo toho, abychom jako v předchozích dvou dílech s Amelií absolvovali plno zajímavostí při průzkumu tohoto místa, autorka již ponechává hřbitov stranou. Do popředí se dostává muž, který disponuje ohromnou magickou silou a v rukách má tajuplný a smrtelně nebezpečný "šedivý prach".
Amelie se pouští do pátrání po vrahovi kriminalisty, s jehož duchem se seznámila v prvním díle. Zpočátku jí to tak nepřipadá, ale jeho příběh je silně provázán se životem Ameliiny lásky - policisty Johna Devlina a jeho zesnulé manželky a dcery. Autorka drží Amelii v nevědomosti, ale čtenář se dovtípí již po prvních přečtených stránkách. Není to proto žádná velká záhada. Snad jen...kdo ve skutečnosti koho zavraždil? Byly to osoby, které se v příběhu točí stále dokola, nebo někdo úplně cizí? Co mně ve všech dílech přišlo až moc laciné, byla schopnost hlavní hrdinky vycítit, proč jdou duchové právě po ní, proč jí chce ublížit zlo - a že je to všechno v rukách duchů a nikoli živé bytosti. Téměř se nebála, ačkoli normální člověk by měl v mnoha situacích hrůzu a prožíval by naprosté ochromení - ale Amelie to prostě věděla! Podezírala osoby, u kterých nebylo vůbec jisté, jestli s případem souvisí, ale Amelie to věděla! Tady mohla autorka ubrat a více svou hrdinku polidštit...
Narozdíl od předchozích dílů mi velmi chyběla historie, popisy hřbitovů a Ameliiny restaurátorské práce.  Převažovala mystika a nadpřirozené jevy a na můj vkus už bylo v knížce až předuchováno. Proto hodnotím poslední díl hůře, než předchozí dva. 
Nic to však neubírá na čtivosti, temné atmosféře a také romantice, která zde konečně dostane slovo o trochu více.




Celkově je celá trilogie jedna z nejtemnějších a nejúžasnějších literárních počinů, které jsem měla možnost číst. A také díky nádherným obálkám jsem ráda, že je součástí mé knihovny.

Žádné komentáře:

Okomentovat