Knihy, které mě zasáhly v roce 2015

Po pár dnech váhání jsem se i já rozhodla přidat ke knižní bilanci za rok 2015. Ač jsem měla pomalejší rozjezd roku, neboť mě nejprve zmáhala těhotenská únava a po pár stránkách jsem usínala, a po té jsem se pustila do dokončení mých dvou románů - Gutty z Bubnu a Prokletí schwartzovy vily, přečetla jsem nakonec krásných 78 knížek. 
Prioritou vedle stále vycházejících novinek, na které jsem psala recenze, bylo přelouskat tu děsivou hromadu na mém nočním stolku, která se mi tam nakupila za posledních několik let. Byly to většinou pěkné tlusťošky - série Cizinka, poslední dva díly Přemyslovské epopeje apod. To všechno se mi podařilo přečíst, takže jsem měla čas ještě na pár kousků z knihovny a od své sestřenice. 
Navrch jsem se pustila do nových projektů - v květnu jsem se vrhla do studia svého rodokmenu a v srpnu jsem si konečně založila tento blog, který mě baví psát čím dál tím více a doufám, že baví a bude bavit i vás. :)


Hned na začátku roku se mi dostal do rukou recenzní výtisk z nakladatelství Motto - Klejinčino tajemství z pera Zdenky Hamerové. Kniha plná napětí, tajemství a děsivých zážitků se zajímavým rozuzlením splňovala veškeré mé očekávání. Jelikož miluji příběhy o starých domech a rodinných tajemstvích, zařadila se "Klejinka" mezi mé oblíbené knížky.


Dcera sněhu od Eowyna Iveye byla zakoupena v Levných knihách. Sama od sebe bych si ji nikdy nekoupila, ale když jsem na ni v blogerském světě narážela čím dál častěji, rozhodla jsem se ji pořídit také. Očekávání jsem neměla žádné, ale dostala jsem nádherný příběh s lehce pohádkovým nádechem. Dcera sněhu mě zasáhla opravdu silně a jsem nesmírně ráda, že ji mám. 


Literární spolek Laury Sněžné budil různé ohlasy, a už svým názvem napovídal, že to je příběh opravdu originální. Stejně jako u Dcery sněhu jsem váhala, zda si knihu objednat. Tím spíš, když to měl být recenzní výtisk... Co když se mi kniha nebude líbit? Jenže mé obavy se ukázaly jako zbytečné. Musím uznat, že podobnou knihu jsem nikdy nečetla, ale byla, a stále jsem, z ní naprosto nadšená.


Nakladatelství Paseka pro mě vydalo letos dokonce dvě nezapomenutelné knihy. Tou první byla výše uvedená "Laura Sněžná" a tou druhou První dojmy od Charlieho Lovetta. Kniha plná romantiky, něžnosti, ale i napětí a dramatična, které navíc protkávala všeobjímající láska ke starým knihám. Podle mě povinnost pro všechny milovníky Jane Austenové i těch, co rádi čtou o starých knihách, antikvariátech a knihkupectvích.



Velkým a příjemným překvapením byla kniha Elizabeth Fremantleové - Ve stínu trůnu. Jelikož její prvotina Královnin gambit budila ve mě i v mnohých jiných čtenářích značné rozpaky, novinka Ve stínu trůnu byla naprosto nádherný, dobře zpracovaný a zcela originálně pojatý historický román tudorovské éry.


Na Historičku Elizabeth Kostové jsem měla spadeno již delší dobu. Jelikož ji vlastní moje sestřenice, nic mě nehonilo si ji pořídit a přečíst. A jelikož jsem se snažila během těhotenství, kdy jsem nesměla nic moc dělat, dohonit alespoň resty čtenářské, padla konečně volba i na Historičku. Pro někoho možná příběh příliš těžkopádný a natahovaný, pro mě geniální kniha o tajemství hraběte Draculy, o kultuře, dějinách a zvycích Rumunska, Bulharska a Maďarska. Ač jsem se bála ohraného tématu, byla jsem potěšena originalitou a čtivostí.


S. J. Bolton pro mě velké překvapení nepředstavovala. Že píše úžasně čtivě, napínavě a dokáže čtenáře naprosto pohltit, to jsem věděla už z knihy Obětina. A proto byla Volavka dokonalým zpestřením mého spíše historického čtiva.


Ani Barbara Woodové nebyla žádným překvapením. Některé její knihy naprosto miluji, některé mě naopak zklamaly. Zlatá země patří mezi naprostou špičku jejích prací a splnila naprosto má očekávání.


Temná duše je první díl upírské trilogie Jitky Lamplotové, mladé české autorky žijící v západních Čechách. Nejen Temná duše, ale celá trilogie pro mě byla odbočením od knih, které běžně čtu a doslova mě pohltila. 


A konečně další česká autorka, Hanka Hindráková, kterou jsem znala pouze z upoutávek na její rukopisy na webu Mámtalent.cz. První knížka, která se mi od ní dostala do ruky byla Očarovaná a ihned mě skutečně očarovala. Bylo to čtení jednoduché, svižné, milé i napínavé. Do konce roku jsem četla ještě její další knihu - Karibu Keňa, a stejně jako Očarovaná se mi moc líbila. Proto doufám, že si v roce 2016 doplním do knihovny i její další kousky.

Tolik tedy k výčtu mých NEJ knížek za rok 2015. Těším se, co přinese rok letošní, i když s malým dítkem a se všemi plány, které mám v hlavě už nebude na čtení tolik času. Mou osobní výzvou je přečíst cca 3-4 knížky za měsíc a hlavně, nehromadit tady podobné stohy, jaké jsem nahromadila v letech předchozích.  Situace jako v první polovině roku 2015, kdy jsem trávila své těhotenství v leže na pohovce a na zahradní houpačce, už se nikdy nebude opakovat a tudíž bych si musela nakupené knihy nechat asi až na důchod. :)

A co vy? jaké jsou vaše nejlepší knihy? Objevili jste nějaké nové autory? A na jaké knihy se těšíte v tomto roce, už máte nějaké vyhlédnuté? Těším se na vaše komentáře tady na blogu i na FB stránkách. :)

Komentáře

  1. Tak to jste přečetla pěknou hromádku knih :) Klejinčino tajemství mě hodně dlouho láká, Dceru sněhu a Volavku mám doma, ale zatím jsem nečetla, Woodovou jsem také zatím nečetla, ale jednu knihu od ní doma taky mám, První dojmy se mi moc líbily, nad Laurou váhám, vůbec nevím, jestli by to bylo čtení pro mě, jestli spíš nezaujme mladší ročníky. A Očarovanou si píšu, vypadá zajímavě :) Krásný článek, inspirativní, takové mám ráda, většinou se mi ještě zvětší můj seznam knih :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za krásný komentář. :) Laura je opravdu velmi specifická. Obvykle takové knihy nečtu a proto jsem se jí trochu bála. Ale stála za to. Je to také o lásce ke knihám a ke psaní, takže by určitě za vyzkoušení stála. :) Klejinku doporučuji, je opravdu výborná!

      Vymazat

Okomentovat