Recenze: Michel Bussi - Maminka neříká pravdu


„Maminka neříká pravdu“ je skvělý mix psychothrilleru a klasické detektivky hádanky. Bussi je Pan spisovatel, který ve vás vyvolá celou škálu emocí a jeho příběh budete doslova hltat. Už jeho „Vážka“ byla parádní, ale tenhle příběh je ještě o kapánek lepší.  


Michel Bussi (1965) je francouzský profesor geografie, který působí na vysoké škole. Svou první knihu napsal a vydal v roce 2006, ale proslavila jej až detektivka „Černé lekníny“ vydaná o pět let později. Tato kniha mu přinesla celosvětový úspěch a o rok mladší „Vážka“ z něj učinila doslova celebritu. „Vážky“ se prodalo přes milion výtisků a byla přeložena do třiceti jazyků. „Maminka neříká pravdu“ je jeho zatím poslední kniha a Bussi je naštěstí rozhodnutý v psaní detektivek pokračovat.

„Maminka neříká pravdu“ je úžasný kompromis mezi žánrem komerční literatury a tím, co literární kritici nazývají uměním. Bussi píše inteligentně, chytlavě a tak dojemně, že si raději připravte kapesníky. Obdivuhodné je, že ani na chvíli nesklouzne ke kýči a ke klišé. Tenhle pán rozhodně nepíše na efekt a nejspíš ani nepočítá s tím, že se do jeho textů zamilujete. Jeho próza je podmanivá a zhuštěná tak, že jedna stránka obsahuje tolik epizod, kolik by menšímu autorovi vystačilo na několik kapitol. Román je natřískaný dějem, který je nevypočitatelný a neodhadnutelný. Tipnout, jak se bude příběh vyvíjet a jak skončí, je zhola nemožné.

„Maminka neříká pravdu“ se odehrává na poměrně malém prostoru a není zde ani příliš postav. Přesto tu autor rozehrál úchvatný příběh o zločinu a lásce. Aktéři vám připraví řadu překvapení a vy nebudete tušit, co si o kom z nich myslet. Všechno souvisí se vším, zápletky jsou důmyslně propletené a myslím, že ani nemá cenu hrát si na amatérského detektiva. Autor vám sice poctivě předložil vodítka k řešení, ale schoval je do hromady falešných stop, které naopak zdůraznil tak, aby vás co nejvíc zmátl.   

V centru dění je tříletý chlapec, který se chová víc než podezřele. O své mamince tvrdí, že není jeho maminkou, a neustále vzpomíná na cosi, co můžou být vzpomínky stejně jako jeho utkvělé představy nebo sny. Tato linie vyprávění se jistým způsobem prolíná s vyšetřováním loupeže, při které zemřelo několik lidí. Vyšetřování se ujímá čtyřicetiletá komisařka Marianne, která má dost problémů sama se sebou. Nikdo tu není černo-bílý a vy nebudete vědět, která postava je důvěryhodná, a kdo naopak lže a intrikuje. Všechno je zamotané a Bussi ani neprojevil snahu uvádět informace na pravou míru. Záhada střídá záhadu, a když se náhodou něco vyřeší, okamžitě se objeví další výzva. Všichni něco skrývají a já vám doporučuji si knihu přečíst dvakrát. Podruhé si můžete vychutnat všechny triky, které Bussi použil k tomu, aby vás napálil. Takhle tvoří nejlepší detektivkáři a je vidět, že Bussi bere psaní detektivek vážně a záleží mu na jeho publiku.  


S některými postavami budete sympatizovat, jiné budete litovat a další vám budou odporné, ale i těm největším mizerům porozumíte. „Maminka neříká pravdu“ je neuvěřitelně lidský příběh, který nebudete pouze číst, ale prožívat. Tahle kniha je ukázkou toho, jak má vypadat zamotaná a skvěle napsaná detektivka.

Autor recenze: Veronika Černucká 

Komentáře

  1. Sakra ... další Vánoční dárek ... Napsáno naprsto božsky!

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkná recenze :) Knížka vypadá zajímavě, budu se po ní muset poohlédnout :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat