neděle 19. února 2017

Recenze: Oldřiška Ciprová - Bílá princezna. Nevěsta pro budoucího krále Václava I.


Máte rádi historické romány, ale nechce se vám začítat do ničeho náročnějšího? Baví vás, když známé historické postavy ožijí v příběhu plném lásky, intrik a dobrodružství? A co když vám takový příběh teď nabídnu prostřednictvím české autorky Oldřišky Ciprové? Přečtěte si recenzi a objevte kouzlo Bílé princezny, stejně jako jejích dalších knížek.


Nakladatelství: Alpress
Počet stran: 158
Rok: 2013

Recenze: 
Faktem je, že historické romány a romance čtu již více než 15 let. Dříve jsem více inklinovala k fiktivním příběhům plným lásky, dobrodružství a sexu, později a především teď dávám přednost historickým detektivkám a seriozním románům např. z pera Alison Weir apod. Když jsem v loňském roce objevila českou autorku Oldřišku Ciprovou, přistupovala jsem k její tvorbě opatrně. Díky tomu, že jsem neměla velká očekávání, jsem dostala zpět čtivý román bilancující na pomezí historických skutečností a fikce. Román, kde hlavní postavy kypěly životem a nebyly pouhými plochými bytostmi civějícími z papíru. A tak jsem se začala o její knihy zajímat více.

Předevčírem se mi na návštěvě knihovny poštěstilo a ulovila jsem hned dvě její knížky. Tou první, do které jsem se pustila a o které vám dnes napíšu, je Bílá princezna. Nevěsta pro budoucího krále Václava I. Jelikož jsem dočetla ten večer jiný román, rovněž historický a velmi náročný, ale večer byl ještě mladý a mně se nechtělo jít spát, sáhla jsem úmyslně po něčem lehounkém, nenáročném, do čeho se okamžitě začtu. Bílá princezna toto všechno splňovala a já se začetla okamžitě po prvních řádcích. Z plánovaných pár stran před spaním byla přečtená celá knížka a spokojený pocit čtenáře. 

Bílá princezna byla přezdívka Kunhuty Štaufské. Princezny a budoucí nevěsty pro českého krále Václava I. Svou přezdívku Běla - Běluška si vysloužila ze dvou důvodů. Jedním z nich byla alabastrově bílá pleť, která se někomu líbila a jiní ji odsuzovali. Zvláštní vzhled této princezny dotvářely černé vlasy s jediným bílým pruhem. Někdo se Běly pro ty vlasy bál a stranil, jiní ji odsuzovali jako čarodějnici.

Pravdou je, že jsem nikdy tuto nevěstu krále Václava I. blíže nezkoumala a nic jsem o ní nečetla. Proto vůbec netuším, nakolik byla knížka napsána podle skutečnosti a co byla autorčina fikce. Osobně bych tipla, že něco jsou povídačky a zbytek autorčina bujná fantazie. Přesto jsem se výborně bavila a knížka se mi moc moc líbila.

S Bělou se seznamujeme ve chvíli, kdy jede pouze s vozkou a svým bratrancem Viktorem do Čech, aby se na hradě Brumově setkala se svým budoucím chotěm. Při jejich cestě jsou přepadeni, oloupeni a Viktor je zraněn. Běla, které se zázrakem nic nestalo, se vydá hledat pomoc. Když dojde do vsi, kde se koná trh, zjistí, že kastelán Brumova konverzuje s těmi, kteří je přepadli. A tak se začne bát a přemítat, zda je dobrý nápad hledat pomoc právě na hradě. V tom je však pro svůj vzhled obviněna z čarodějnictví a zajata. 

Před upálením ji zachrání Václav, kralevic, který již dostal zprávu o přepadení princezny a který se ji vydal sám hledat. Zachránil ji, aniž by dal najevo, že ji poznal. Tím se rozehrává příběh, kdy jeden druhému tají svůj původ i důvod, proč se nachází na stejném místě. Není to jen zvláštní situace, ale především možnost poznat se dobře ještě před svatbou.

Oldřiška Ciprová se příliš netrápila vysvětlováním historických událostí, nebo popisy. Kladla důležitost především na dvě osoby a těmi byly Běla a Václav. Jejich milostný příběh zde hraje hlavní roli a to na pozadí napínavé, místy až detektivní zápletky. Usiluje někdo Běle o život? Chce zabránit, aby si chudá princezna vzala budoucího českého krále?

Autorka nakonec přišla s velmi zvláštním rozuzlením, u něhož by mě opravdu zajímalo, nakolik to byla pouhá fikce. Zdá se totiž přímo nepravděpodobné, že by se ve skutečnosti mohlo něco takového stát. A i když je zápletka celkem dost průhledná a uhodla jsem ji už někde v polovině knihy, stejně mě zajímalo, jak to dopadne s Bělou a Václavem a jestli tipuji správně, kdo za tím vším stojí a proč.

Autorka kladla skutečný důraz na milostný příběh hlavních postav. Nechybí láska, žárlivost, nevěra, ale i sex. Díky tomu, že je knížka opravdu velmi čtivá, můžeme odpustit skutečně jednoduchý námět, průhlednou zápletku a nedostatek popisných částí. Pokud totiž víte, co od knížky očekávat, rozhodně nemůžete být zklamaní a užijete si příjemné chvilky s oddechovým čtením. A třeba se i něco přiučíte z historie. :)

Bílá princezna je naprosto ideální čtení pro cestování. Protože pokud potřebujete něco do vlaku na pár hodin, co vám nezabere velké místo v kabelce a co dočtete včas, aniž byste litovali, že už musíte vystoupit, pak je toto naprosto skvělá volba. Osobně mám jedinou výhradu, a to je chybějící doslov autorky, kde by prozradila, nakolik čerpala z historie a co v příběhu je fikce. U Kunhuty Štaufské by mě to opravdu hodně zajímalo. Takhle budu muset zapátrat v odborných knihách.

Hodnocení: 91%



Žádné komentáře:

Okomentovat