Když se vysněný čtecí koutek stane skutečností


Ruku na srdce, moji milí... Kolik z nás (blogerů) v předešlém roce zveřejnilo článek o tom, jak by měl vypadat jeho čtecí koutek? Někteří z nás - a já nebyla výjimka - takový článek zveřejnili hned dvakrát. Byl nám nabídnut výměnou za poukázku na knihu, tak co bychom si nepohráli s naší fantazií a pár staženými fotografiemi, že?
Jenže ani ve snu by mě nenapadlo, že se mi má přání mohou splnit a to takhle brzy. Jsem totiž člověk, který si většinu svých přání musí splnit sám. Mám k tomu samozřejmě úžasné rodinné zázemí a celou jejich podporu... Manžel sice mnohdy brblá, ale ve finále je to právě on, kdo mě vždy pošťouchne a donutí mě svá přání si plnit.

O tom, že neskutečně toužím po čtecím křesílku, po tom klasickém ušáku s taburetem, o tom věděl už hezky dlouho. Prakticky pokaždé, co jsme sháněli nějaký nábytek do baráku a vlezli do nějakého obchodu, kde měli i ona křesla, zastavil se u nich se mnou a básnil, jaké by to bylo, kdybych ho měla doma. Jenže vždy bylo něco důležitějšího a co si budeme povídat, tato křesílka nejsou z nejlevnějších...


Že má manžel v plánu, udělat nám bohatého Ježíška a zahrát si na opravdu veliké překvpaení hlavně pro mě, to jsem vůbec netušila. Měl totiž poprvé dostat velkou vánoční prémii do výplaty, o které mi nic neřekl. A tak zariskoval a objednal křeslo beze mě. (Vy, kteří sledujete má videa, už tuto historiku znáte, tak mě omluvte, že se opakuji). :)
Objednal křesílko a měl to vymyšlené vpravdě fikaně. Křeslo by dorazilo v krabici, on by řekl, že je to myčka pro sousedku a že ji u nás bude mít soused schovanou a já bych nic netušila až do Štědrého dne, kdy bych měla pod stromem mega překvapení.
Vymyšlené to měl krásně, jenže dopravní služby mu to poněkud zvrzaly...


Byla neděle odpoledne, kdy jsem po dlouhém promyšlení objednala novou pračku... O dva dny později před domem zastavilo DPD a pán na mě mává do okna. Vědět předem nedal, pračka měla podle mejlu dorazit až za dva týdny, ale...
Vyběhla jsem ven a pán hlásí, že má pro mě rozměrnou zásilku a že chce po mě poměrně velkou částku. Po rychlém zaradování, že pračka je tady tak brzy, jsem se zarazila. Já pračku platila převodem. On, že chce peníze, já, že mu je znova nedám.
Tak pán dodal, že si to křeslo zase odveze.
To už jsem na něj koukala jak na cvoka a se slovy: Jaké křeslo? Já žádné křeslo nechci, já chci pračku! jsem se začala opravdu rozčilovat. Pak mi to však nedalo a když k tomu pán dodal, že veze křeslo na jméno mého muže, zablikalo mi cosi v hlavě. Varování?
Vytočila jsem tedy manžela a žádala vysvětlení.
Výsledek?


Výsledek byl ten, že jsem doma onu částku samozřejmě neměla, musela jsem tedy obléct sebe, Jiříka a běžet k bankomatu a vybrat, balík zaplatit a převzít a moc na něj nekoukat...
Dopraváci totiž všechno popletli, neozvali se manželovi předem a dovezli křeslo v jiný čas, než měli. Já tak přišla o překvapení a hlavně, přišel o něj manžel, kterého mi bylo fakt líto.
Tak se snažil a nějaký blbec to takhle zkazí... 
Křeslo jsem nakonec obrečela. Jen ne dojetím, ale lítostí, jak to manželovi zkazili a jak z toho byl smutný.
Nekoukat na něj samozřejmě nešlo, protože sice bylo zabalené, ale dosti neuměle a tak jsem ho raději při převzetí pořádně zkontrolovala, zda ho ti koumáci ještě neponičili.


Křeslo bylo v naprostém pořádku a já jsem z něj nadšená. Byl to opravdu nečekaný a nádherný vánoční dárek, i když byl se čtrnáctidenním předstihem. Můj vysněný čtecí koutek se tak stal skutečností a já si v něm teď užívám své další sny i všechny knižní životy.
Trochu se bojím, co vymyslí manžel příští rok, protože máme vážně malý barák a na to, aby mi splnil druhý sen - soukromou knihovnu, to by musel přistavět. :D

Také se pořád bojím, že mi křeslo zašpiní děti, nebo psi a tak už je přes něj raději přehozená deka. Není sice vidět jeho krásný potah, ale raději si ho užívám schované a jen občas odkryté (když k němu nemohou děti, ani Baron), než aby bylo do dalších Vánoc jako čuně.


A jaký je váš čtecí koutek? Také máte své vysněné křesílko? Nebo čtete raději v postýlce?

Vaše Sabi. :)

Komentáře

  1. Krásný článek Sabi :) Křesílko je fakt nádherné a moc ti ho přeju :) Taky mám asi tři kousky vysněné, jen doma není místo na knihovnu, natož na křeslo, takže třeba někdy, jestli se přestěhujem nebo bude baráček, tak si ten sen splním :) :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Nádhera, to křeslo je úžasné :) Všichni máme nějaký vysněný čtecí koutek, ten tvůj se stal skutečností, to je paráda :) Tak hezké čtení v novém křesílku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc. :) Zatím si ho moc neužívám, není čas a klid... ale když si nějaký urvu, je to skvělé. :)

      Vymazat
  3. To je krásné od manžela! :-) Gratuluju ke čtecímu koutku. :-) Můj ideální čtecí koutek je ale vana, gauč a v léte lehátko na zahradě...:-D :-)

    OdpovědětVymazat
  4. To je tak krásné, manžel je boží! (Skoro jako ten můj, který taky trpělivě snáší všechny mé knihomolské úchylky - a ještě mě v nich podporuje.) ´Plně mě společně s Tebou mrzelo, že mu to nádherné překvapení nevyšlo. Ale tak... stejně Tě to potěšilo, udělalo to radost, a to bylo to důležité. Koutek je to nádherný, křeslo je dokonalé, moc Ti to přeju a možná i maliličko závidím, mně takovéhle speciální křesílko zatím chybí :) Měj se se hezky, Sabi!

    OdpovědětVymazat
  5. Sabi, moc ti to sluší v tom čtecím koutku. A manžel je vážně skvělý, vybral nádherné křeslo. Já si před vánoci splnila taky jednu část a sice knihovnu, tak mám velkou radost. A možná jednou přibude i křesílko, i když se přiznám, že pohovku bych brala ještě víc. Ovšem ta se do pokoje nevejde. Ale tak snít můžu, že :)

    OdpovědětVymazat
  6. Krásné křeslo, pozorný manžel, no a ty? Ty jsi hvězda celého koutku, moc ti to sluší.

    OdpovědětVymazat
  7. mas to moc krasny, super kreslo :-) ja mam svoje kresilko taky pod dekou kvuli psovi, takze si nemuzu vychutnat celkovy vzhled, kvuli kteremu jsem ho brala, ale co pro ty chlupace neobjetujeme, ze... :-D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat