Recenze: Alena Morštajnová - Hana


Hana - příběh válečný a poválečný, který nám dovolí nahlédnout do jedné židovské rodiny a odhalí nám lidskou i milostnou tragédii. Příběh jedné moravské rodiny se židovskými kořeny vypráví Mira, neteř Hany, po níž je pojmenovaná celá kniha. Zpočátku se zdá, že Hana je jen okrajovou postavou. To se však brzy změní...
Nakladatelství: Host
Počet stran: 306
Rok: 2017
Četla jsem jako e-book

Recenze:
Nad opěvovanou a vychvalovanou Hanou jsem dlouho váhala. Věděla jsem, že jednou si ji určitě přečtu, ale nechvátala jsem na to. Vlastně jsem čekala, až trochu utichne celý ten humbuk, který se kolem ní točí. Jak už to u tak chválených knih bývá, měla jsem prostě strach, že mě zklame. A jak to dopadlo?

Ke knize jsem se nakonec dostala mnohem dříve, než jsem čekala. Důvodem byla beseda s Alenou Morštajnovou, která se konala minulý týden v Českém Krumlově. Bylo by hloupé jít na besedu a nemít přečtenou žádnou autorčinu knihu, že? 

Musím se přiznat, že zpočátku jsem měla pocit, že čtu úplně jinou Hanu, než všichni ostatní. Ne, že by se četla špatně. Naopak. Byla velmi čtivá a styl vyprávění očima malé holčičky mi trochu připomínal první díl série Geniální přítelkyně. Bylo v tom něco milého, vřelého, dětsky naivního. Jenže příběh vyprávěla Mira, Hanina neteř a i když v něm došlo k hodně nešťastnému osudovému zvratu, pořád mi v tom něco chybělo. Postavy pro mě byly jako cizí, nemohla jsem se jim dostat pod kůži.

V následující části se autorka vracela do let předválečných a válečných. Vyprávěla konečně příběh samotné Hany, toho, jak vyrůstala, jak se poprvé zamilovala a jak naivně věřila v krásnou budoucnost, kterou brzy pohltily norimberské zákony a útlak židovského obyvatelstva. A které pak vygradovaly v Terezíně a koncentračním táboře. Až v této části jsem začala postavy poznávat trochu lépe a chápat jejich jednání. Přesto mi na tom něco nesedí. Stále byla vypravěčkou Mira, jak ale mohla tak autenticky líčit události, které sama nezažila? A od koho se je mohla dozvědět, když Hana vlastně neřekla víc, než bylo nutné ke společnému soužití? Hana se totiž dostala ke slovu až v poslední části, kde vypráví, co zažila za války.

Příběh Hany, která byla a zároveň nebyla hlavní hrdinkou, byl samozřejmě velmi silný, poutavý a zdrcující, tak jako osudy mnohých jiných Židů. Kniha se četla velmi dobře, plynula poklidným tempem a vypravěčka Mira byla lidská, citlivá a empatická ke svým příbuzným, jejichž osudy popisovala. Přesto jsem se nedokázala vžít do příběhu tolik, abych dramatické lidské osudy oplakala, tak jako mnoho jiných čtenářek. 

Co mi navíc hodně vadilo bylo neustálé přeskakování v čase. Už jen to, že autorka začala vyprávět příběh prostřednictvím Miry v době poválečné. Tedy v době, kdy Hana byla tou podivnou tetou, o které Mira nic moc nevěděla a se kterou byla později nucena žít. Chápu však, že autorka nejspíš chtěla, aby to autor vnímal právě očima samotné Miry - tudíž aby v té době také nevěděl, co Haninu podivnému chování předcházelo.

Následovalo pak vyprávění předválečné, kde jsme sledovali Hanin příběh a v poslední části se pak opět střídaly časy - doba poválečná, Miřina a Hanina současnost, a doba války, kdy byla Hana odvezena do Terezína a následně do Osvětimi. Tady autorka v každé kapitole skákala ze současnosti do minulosti a mně to vážně hodně vadilo. Přišlo mi, že jsem si tak Hanin osud nemohla správně vychutnat a ponořit se do něj...

Nemůžu napsat, že mě Hana zklamala. Je to výborná kniha, kterou doporučím určitě všem milovníkům příběhů z války. Ale skutečností je, že jsem z ní nebyla tak unesená, jako všichni kolem mě. Rozhodně to nebyla nejlepší kniha roku a rozhodně mě nechytila za srdce tolik, jako třeba před týdnem čtená Dědina Petr Dvořákové

Navzdory tomu, že mě Hana nenadchla tolik, jak jsem očekávala, jsem se hned pustila do Slepé mapy. Uvidíme, zda mi druhá kniha této autorky sedne lépe. 

Hodnocení: 80%

Knihu Hana si můžete koupit nejlevněji ZDE.





Věděli jste, že když budete hesla číst po směru hodinových ručiček, dají první písmena dohromady jméno MIRA?

Komentáře

  1. Mě se líbila hodně :) Slepou mapu mám taky doma, jen nevím, kdy se na ni dostane :) Užij si čtení :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já se na Hanu teprve chystám, tak jsem zvědavá. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Hanu mám doma už půl roku a stále na ni nemám te správnou náladu. taky se trochu bojím zklamání, ale už si ji musím přečíst, abych věděla.....

    OdpovědětVymazat

Okomentovat